Než si pořídíte štěně

"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal..." Antoine de Saint-Exupéry

Než se rozhodnete obvolávat inzeráty nabízející štěňata výmarských ohařů, dobře se zamyslete a nebuďte sobečtí. Nejde jen o vás, jde o všechny členy vaší rodiny a jde o to živé stvoření, které na vás bude závislé. Není to hračka pro děti, není to hračka ani pro vás a není to záležitost dnů, týdnů ani měsíců...může to být i 15 let. Pokusím se vám tady rozvést čtyři body, které jsou podle mne velmi důležité a nezbytné při vlastnění ohaře. Nejsem myslivec, ten by na to měl určitě daleko přísnější názor než já, já jsem obyčejný člověk, který si před časem pořídil výmara a pak druhého a třetího... a ze všech sil se snaží jim dát maximum toho, co potřebují k tomu, aby měli šťastný život. A myslím si, že tohle bychom pro svého nejlepšího přítele měli udělat všichni. Takže, prosím, zamyslete se... 

1. Pohyb
Ohař potřebuje spoustu pohybu, denodenně s ním musíte být alespoň hodinu venku; jaro-léto-podzim-zima, pondělí-neděle. A to není přehnané, to je nezbytné minimum. Jste-li normální pracující člověk, připravte se na to, že než půjdete do práce - musíte ven, až přijdete z práce, utahaní v 6 hodin, v zimě, kdy už bude venku tma, musíte se převléci, vzít psa a jít s ním minimálně na hodinovou procházku. V noci, než pak půjdete spát, je třeba se opět obléct a jít venčit. A tohle nejde ošidit. Alespoň to nedoporučuji. Jestliže budete mít snahu tohle ošidit, připravte se na to, že vám to váš pes dá dostatečně najevo např. demolováním bytu, šatů, obuvi..., kdy trestáním psa za své vlastní chyby dosáhnete jenom toho, že vychováte nešťastného psa.

2. Je zapotřebí psa fyzicky i psychicky zaměstnávat
Když píšu hodinu venku, nemyslím tím, že ho vypustíte na zahradu a po hodině mu dovolíte vrátit se do domu. Tohle není venčení. Je zapotřebí si uvědomit, že zahrada není výhoda pro psa, ale pro majitele! Potřebuje-li pes jít ven v noci, stačí jej opravdu vypustit na zahradu a je to, ale ani celodenní pobyt na zahradě pejskovi nevynahradí dvouhodinové šílenství v lese, na poli, u rybníka. Ani není vhodné chodit stále do stejného parku. Je zapotřebí navštěvovat stále nová místa, jezdit s ním na výlety, tak ať objevuje nové věci, pachy, vjemy...Pamatujte, že aby jste unavili ohaře, musíte mu unavit mozek...unavit mu nohy - tak o to se ani nesnažte.

3. Cvičení
Jen ti nejzkušenější zvládnou výchovu a výcvik výmara bez profesionální pomoci. To znamená zhruba od čtyř měsíců štěněte navštěvovat dvakrát týdně cvičiště a procvičovat poslušnost. Ale cvičit se nedá jen na cvičišti, každá vycházka by měla být do jisté míry hra a do jisté míry cvičení. Také nezapomínejme, že se jedná o lovecké plemeno, takže až Vám skončí kurz poslušnosti, je vhodné vyrazit na lovecké kurzy. Loveckým výcvikem nejenže dáte ohaři to, pro co byl vyšlechtěn, ale neskutečně mu zlepšíte poslušnost a neskutečně prohloubíte váš vztah. Většinou až loveckým výcvik dojde k jasnému uvědomění si hierarchie. Ale příprava na lovecké zkoušky ve většině případů vyžaduje pravidelné návštěvy profesionálních výcvikářů, kdy tato příprava může trvat celé týdny i měsíce a stát nás nemalé výdaje. A nejde jen o výcvik u výcvikáře, i mimo organizované tréninky by jste měli sami se psem cvičit. Na druhou stranu věřte, že když se začínají dostavovat výsledky, když vidíte SVÉHO PEJSKA přesně a vášnivě pracovat, částečně pro sebe a částečně pro vás...je to krásný pocit...

4. Změna našeho života
Pes nám opravdu hodně změní život. Ne vždy ho můžeme všude brát s sebou, spousty věcí se musíme zříct nebo je vymyslet jinak. Ne vždy nám je někdo bude ochoten pohlídat. Ano, jsou psí hotely, které nám zase trošku udělají průvan v peněžence, pokud se občas někde budeme chtít podívat i bez psa (např. letecká dovolená), ale co když budeme mít to "štěstí", že si pořídíme správného závisláčka, který bude chtít být jen s námi, kdekoli jinde se bude trápit. I s touto variantou je třeba počítat...Změna může dost pravděpodobně nastat i v naší domácnosti - ohaři dokážou být celkem slušná demoliční četa - papá botičky, které jsem neschovala, papá záhonky na zahradě...vlastě papá celá zahrado...papá neschované televizní ovladače a mnohdy papá čisté zdi, hezká sedačko atd., atd.

Jestliže jste přesvědčeni, že jste schopni a ochotni toto pro svého budoucího psa udělat, směle do toho a přeji vám, ať vám přinese spoustu radosti. Pokud si ale nejste jisti, udělejte něco pro sebe i pro svého "kamaráda" - poohlídněte se po něčem méně náročném.