Trocha teorie

Žádný učený z nebe nespadl...


Je důležité vědět, že se speciálním loveckým výcvikem je vhodné začít až po zvládnutí základní poslušnosti. Jsou disciplíny, se kterými se může začít už se štěnětem, především práce na poli, kdy štěně začínáme učit vyhledávat správným stylem, přivádět ho do zapachovaného pole nebo pracovat s vypouštěnou pernatou zvěří. Základy aportu je pak dobré začít cvičit po úplném přezubení pejska, což bývá zhruba v tom půl roce. Do té doby začátečníkům nedoporučuji se aportu vůbec věnovat, zkušenější lidé nebo pod dozorem výcvikáře se i tomuto můžeme trošku pověnovat dříve. Pamatujte, že každý pes může mít úplně jiné tempo. Nesrovnávejte psy s jinými, ani s jeho sourozenci. Je to jak s dětmi, to že se jedno vaše dítě naučí číst v pěti letech neznamená, že to takhle bude i u vašeho dítěte druhého.

Výcvik k honitbě se dá rozdělit do tří skupin, a to na výcvik v poli, výcvik v lese a výcvik ve vodě.

VÝCVIK V POLI
Výcvik v poli zahrnuje tyto disciplíny:

Hledání
Podle zkušebního řádu má být hledání příčné, soustavné, prostorné, vytrvalé a rychlé. Pes by neměl vynechat žádné místo, kde by mohla být zalehlá zvěř a při hledání má využívat horního větru. Výcvik vyžaduje trpělivost, pochopení a citlivý přístup. Někteří psi se drží u nohy psovoda, aniž by měli zájem hledat, jiní zase velmi brzy vyrážejí vpřed a divočí. Rozdílný může být také způsob hledání, někteří psi hledají od začátku s vysokým nosem, jiní hledají zpočátku s nosem u země. Pes, který hledá zpočátku s vysokým nosem, používá spíše zrakový, než čichový vjem, a proto jej berte při výcviku spíše do lesa nebo do vyššího porostu, abyste jim zaclonili výhled a donutili je pracovat nosem. Naproti tomu se psem, který stále šňupe u země, přejděte k výcviku v poli nebo na louce ideálně s vyšší krytinou. Psa, který příliš o hledání nejeví zájem, často povzbuzujte, když vyrazí zvěř, je vhodné ho nechat ji krátce prohnat. AVŠAK OPATRNĚ NA JARO, kdy se rodí mláďata!!! V tuhle dobu se ideálně místům s výskytem zvěře vyhýbejte. Svého psa naučte, aby na povel měnil směr hledání. Ideálně na píšťalku, kdy jedno krátké zahvízdání znamená změnu směru. Také si můžeme pomoct rukami - upažením pravé ruky by měl pes reagovat tak, že poběží doprava a naopak. Bude-li mít pes problém se správným systémem, do požadované strany s ním vždy pár kroky vykročte. Při nácviku této disciplíny MUSÍTE BÝT NEUSTÁLE PROTI VĚTRU. Pokud budete se psem chodit se špatným větrem, můžete si ho v mnoha ohledech velmi pokazit.

Vystavování
Vystavování je přirozenou vlastností ohařů. Je však potřeba rozlišovat, jestli vystavuje zrakem, tzv. na viděnou nebo nosem. Vystavení na viděnou pro mě vlastně ani není vystavení v tom správném slova smyslu. Dále ne vše má pes vystavovat... Stručně řečeno, pes má vystavovat nosem zvěř (bažant, koroptev, křepelka, orebice, zajíci, srnčí, vysoká), kterou nevidí. Vystavování např. myší, kterých jsou plná pole, je maximálně nežádoucí a psovi toto zakazujeme. Vystavení by mělo být pevné, tedy stav, kdy ze psa stane socha. Nežádoucí je i hýbání prutem. Příliš temperamentní psi, psi roztěkaní nebo psi s menším zájmem se mohou dopouštět tzv. krátkého vystavování, které je považováno za chybné. Jestliže má pes problém s vyrážením zvěře bez vystavení nebo vystavuje krátce, velmi doporučuji nějakou dobu cvičit na dlouhé šňůře nebo stopovačce. Kdy psa před zvěří zastavíme a klidným konejšivým hlasem v něm vzbuzujeme a prohlubujeme zájem o zvěř nebo bráníme vyražení. Psa takto cvičte až do té doby, dokud sám pevně a klidně nevystavuje.

Postupování
Při této disciplíně pes nesmí za zvěří vyrážet, ale má za ní tzv. postupovat, tedy něco jako plížit se. Po pevném vystavení by měl pes počkat na příchod vůdce, který se přiřadí k jeho pravému boku a společně pak postupují k zvěři. Se psy, kteří s tímto mají problém a buďto chtějí hned zvěř vyrazit nebo naopak se odmítají pohnout opět ze začátku cvičíme na šňůře. Povel pro postupování je "Postup" nebo "Pomalu". Pokud pes postupuje klidně a pomalu, nezapomeňte jej pochválit.

Klid před zvěří
U této disciplíny je důležitý nácvik povelu "Daun!. Klid před zvěří se upevňuje při nácviku vystavování. Pokud pes vystavuje pernatou zvěř, pochvalte jej, a když pták vzlétne, dejte psovi povel "Daun!". Tento cvik opakujte tak dlouho, dokud pes nezachová před pernatou zvěří klid. Při nácviku klidu před srstnatou zvěří je potřeba odnaučit psa štvaní zvěře na viděnou. Příliš temperamentního psa udržujte neustále ve vaší blízkosti, případně používejte dlouhou šňůru či jiné prostředky.

Sledování přirozené a umělé stopy
Toto cvičení se provádí na přirozené stopě zdravé zvěře a na stopě vlečené zvěře. Při cvičení na přirozené stopě zvěře cvičte psa na takové stopě zvěře, kterou neviděl odbíhat. Vůdce si však vždy musí přesně zapamatovat dráhu stopy. Nasaďte psa na stopu a velte "Stopa!", pes by měl přesně a náruživě sledovat stopu.
Cvičení na uměle stopě - vlečce: Stopu zakládejte vždy po větru a zpočátku použijte zvěř, kterou pes dobře zná nebo ji už přinášel. K nácviku této disciplíny je zapotřebí pomocník, který založí stopu a táhne na šňůře za sebou, samozřejmě tak, aby to pes neviděl. Na konci vlečky pomocník zvěř zanechá a ukryje se (nejdříve tak, aby jej pes opravdu neviděl, později, před zkouškami, je vhodné i vyzkoušet schovat se tak, aby ho pes viděl a nereagoval na něj). Ze začátku cvičení zakládejte vlečky krátké, více zapachované, později je prodlužujte a znesnadněte několika tupými úhly. Při správně provedeném cviku je pes nasazen na stopu, na jejímž konci zvěř uchopí a aportuje zpět na začátek stopy. Zde usedne před vůdce a zvěř odevzdá. Pokud pes ztratí stopu, chvíli jej nechte a dejte mu šanci, aby sám chybu opravil a na stopu se sám chytil, bude-li bloudit, zkuste navést píšťalkou a pokud ani to nepomůže, znovu jej na stopu nasaďte. Cvik provádějte se psem uvázaným na dlouhé šňůře, dokud pes nezvládá tento úkol dobře. Potom jej začněte připravovat k nácviku na volno. Při nácviku na volno vyjděte několik kroků se psem a dejte mu povel "Stopa!" Pokud pes zvěř neaportuje, projděte s ním celou stopu znovu. Denně nacvičujte maximálně tři vlečky, aby psa toto cvičení nepřestalo bavit.

Dohledávání postřelené zvěře
Při nácviku dohledávky střelené zvěře ukryjte zvěř proti větru do porostu tak, aby pes tento úkon neviděl. Vydejte povel "Ztratil!". Pokud pes zvěř navětří, uchopí a přinese, nezapomeňte jej pochválit a odměnit pamlskem. Cvik opakujte a k nácviku této disciplíny používejte různou zvěř. Cvik je vykonán správně, když pes spolehlivě přinese zvěř pouze na povel "Ztratil!".

Klid po výstřelu
Pes musí zůstat po výstřelu naprosto klidný a pokračovat ve své práci. Reakce na střelbu se projevuje různými způsoby, někteří psi utečou a nejdou přivolat zpět, jiní se stáhnou k vůdci, skáčou po něm a i přes opakované pobízení a povely takového psa vůdce není schopen dostat od nohy. Pes většinou ztratí zájem o jakoukoli další práci. Když začínáme s nácvikem klidu po výstřelu, měli bychom být maximálně opatrní a zbytečně nespěchat. Škoda napáchaná na tomto bývá velmi často NEODSTRANITELNÁ. První ránu by měl měl pes slyšet z větší vzdálenosti...postupně vzdálenost zkracujeme a případně zvyšujeme četnost ran. U aportu (a především u vody) střílíme až když víme, že na poli v pohybu pes střelbu vůbec neřeší. NIKDY NEBERTE MLADÉHO PSA NA HON. Jednak je to proti zákonu a jednak by to mohl být pro vašeho psa konec lovecké kariéry.


VÝCVIK V LESE

Výcvik v lese zahrnuje tyto disciplíny:

Slídění

Slídění v lese znamená v podstatě totéž, co hledání v poli. Pes však v lese hledá v kratší vzdálenosti před vůdcem tak, aby byl stále na dohled. Pes sám by také stále měl jevit zájem o kontakt s vůdcem. I v lese má pes příčně hledat, vystavovat, zachovávat klid po výstřelu a střelenou zvěř aportovat. Samozřejmostí je, že pes nesmí zvěř štvát.

Nahánění
Nahánění je pro psa poměrně náročný úkol, musí prohledat určenou houštinu, ve které nesmí zvěř vystavovat, ale z houštiny zvěř vyhnat a nahánět ji směrem k vůdci. Cvičte zpočátku v řídkém porostu a v místě, kde má pes možnost nasát dostatek pachů, ideálně i opravdu vyhnat zvěř tak, aby měl důvod mnohdy nepříjemně ostré, ostružiním prorostlé houštiny prohledávat. V případě potřeby je vhodné ze začátku vstupovat do porostu se psem. Vzdálenost postupně prodlužujte, pes má houštiny prohledávat 3 minuty dostatečně do hloubky i prostoru a z houštin nemá vybíhat.

Šoulání
Při této disciplíně jde pes volně u levé nohy vůdce, případně může jít také za vůdcem. Nesmí však vůdce předbíhat od nohy se vzdalovat nebo přecházet ze strany na stranu. Chůze je velmi pomalá. Zpočátku voďte psa na šňůře tak, aby jste jej v případě nežádoucího chování mohli napravovat. Povel je "Za paty!" nebo klidně "K noze!". Až se toto pes naučí - respektovat vaši pomalou chůzi, zkuste odepnout a jít na volno. Šoulačka je 150 kroků dlouhá, psa po prvních padesáti krocích pouhým posunkem odložíme a jdeme 15 kroků bez něj, následně jej opět pouze posunkem přivoláme. Pes by nás měl klidným krokem dojít a dále pokračovat v chůzi s/za vámi. Po dalších 35 krocích psa po druhé odložíme. Zde začíná běžet čas 5 minut. Odejdeme od psa dalších 50 kroků a schováme se. V momentě, kdy máme na stopkách 2,5 minuty, vystřelíme. V úkrytu zůstaneme další cca 2 minuty a vracíme se stále pomalým krokem k psovi tak, abychom se k němu přiřadili v čase zhruba 5 minut od odložení. Disciplína končí naším přiřazením se k psovi. Při šoulání se nemí používat hlasité povely, vše pouze přes posunky. Taky doporučuji odkládat hned ze začátku nácviku 2x - ne častěji a ani ne méně. Dobu schování v úkrytu doporučuji postupně protahovat. Střelbu doplňuji ve chvíli, kdy pes zvládne odložení 5 minut.

Chování psa na stanovišti
Na stanovišti by měl být pes klidný a tichý. Přivázaný pes je při zkouškách hodnocen nižší známkou. Při nácviku se vzdalujte a bedlivě pozorujte chování psa. Okamžitě zarazte každý jeho pohyb a uklidněte jej. Požádejte pomocníka, aby několikrát vystřelil a ani vy nešetřete patronami. Často psa chvalte. Disciplína trvá 10 minut a pes může ležet vedle vás nebo před vámi. Opět doporučuji dobu postupně prodlužovat a stejně tak i postupně přidávat počet ran.

Práce na barvě
Tato disciplína může být třemi způsoby, při zkouškách musí vůdce předem ohlásit, jakým způsobem pes tento úkol provede.

1. Vodič
Při plnění tohoto úkolu pes vede svého vůdce k srnčí zvěři. Pes je uvázán na minimálně 5 m dlouhém řemeni, vůdce jej volným krokem následuje. Při nácviku používejte povel "Stopa!" nebo "Barva!". Při cvičení využijte pomocníka, který dělá stopu, nejprve je dráha krátká a silně pobarvená, postupně stopu prodlužujte a ubírejte barvy. Pes zvěř pouze vyhledá, neaportuje ji. Pes má jít na plně rozvinutém a napnutém barvářském řemeni. Nemá běžet. Od barvy se může vzdálit až na 50 kroků, ale sám se pak na ni musí vrátit a pokračovat dál. Barva je dlouhá 500 kroků a zhruba v polovině je založeno lože (místo, kde je nakapáno více barvy a jsou položeny haluze - stejné lože jako na začátku pobarvené stopy) , které již vodič nemusí oznamovat, ale určitě si oko uděláte, když oznámíte :)

2. Hlásič
Pes je veden k loži na řemeni, pak je volně vypuštěn a sleduje stopu, nalezení zvěře má pes vytrvale hlásit až do příchodu svého vůdce. Krátké odmlky nevadí, pokud ale pes přestane hlásit nebo od kusu odejde (anebo hlásí jinde, než u kusu), je hodnocen známkou 0. Nelze tedy disciplínu dokončit například přivoláním psa a dojitím na řemenu. K tomuto cvičení připravujte psa od mládí, seznamujte jej s povelem "Hlas!" (Nácvik jako na povel "Štěkej!"). Přiveďte psa ke střelenému srnci (můžete si vypomoci i srnčí dekou - kůží) a velte "Hlas!". Pokud pes štěkne, pochvalte jej. Pokud chce pes srnce/deku aportovat, zarazte jej povelem. Je nutné psa naučit, aby u zvěře zůstal a nález hlásil. Docílíte toho tím, že po každém štěknutí se ke psu přiblížíte, po čase si uvědomí, že vás vlastně přivolává. Hlasič je mistrovská disciplína.

3. Oznamovač
Stejně jako hlásič pracuje oznamovač k loži jako vodič, potom je volně vypuštěn a sleduje stopu. Po nalezení zvěře se pes vrací k vůdci, oznámí mu, že zvěř našel a dovede ho k ní. Oznámit nález svému vůdci může pes různými způsoby, je jen na vás, jak ho to naučíte, může vás zatahat za kabát, nebo na vás vyskočit...při zkouškách je však potřeba předem ohlásit tento způsob. Nejběžnější způsob oznámení je pomocí brinxlu nebo parůžku, spárku. Oznamování pomocí brinxlu není náročné na výcvik a znamená, že pes si s sebou na obojku nese připevněný brinxl, který po nalezení zvěře uchopí do mordy a přinese vůdci, čímž oznámí, že úkol splnil. Při nácviku opět použijte srnce nebo deku z něj. Pes musí vědět, že se nesmí zvěře dotknout, jen uchopit brinxl.
- Hlasitý oznamovač
Tento způsob práce je kombinací hlásiče a oznamovače. Pes nalezení zvěře hlásí, a hlásí i během doprovodu vůdce ke zvěři.

Aporty
Samozřejmě i na lesních zkouškách jsou disciplíny s aporty, konkrétně je to aport lišky přes překážku, dohledávka zvěře pernaté, srstnaté a lišky a vlečka se zvěří srstnatou a liškou. Pernatou a srstnatou zvěř už nám pes bez problémů zvládá. Liška je taková vysoká škola aportů... I hodně psů, kteří mají udělaný hodně dobrý, tzv. "pevný" aport může ze začátku s liškou mít velký problém. Já osobně doporučuji být velmi opatrný. Při začátku výcviku si určitě sežeňte lišku malou a "krásnou" - tedy bez díry, bez barvy, bez výrazného zápachu. A dávejte tak, jak jste učili úplné základy aportu - tedy nejdříve z ruky, pak ze země před vámi, klidně na vodítku...až tohle bude zvládat, začneme odhazovat, schovávat tahat, používat "ohrádku". Až poté začneme POMALIČKU zvedat váhu lišky.


VÝCVIK VE VODĚ
Výcvik ve vodě zahrnuje tyto disciplíny:

Ochota práce v hluboké vodě
Tato disciplína zahrnuje plavání a poslušnost, ale pes musí také dokázat, že se vody nebojí. Většina loveckých psů vodu miluje, proto tuto vlastnost upevňujte. Cvičení ve vodě provádějte vždy za teplého počasí. Naučte psa, aby do vody vstupoval na povel, např. "Na vodyú!". Zpočátku můžete se psem vstupovat do mělké vody také vy sami. Pokud pes ještě neumí plavat, provádějte s ním výcvik nejprve v mělké vodě. Za dobrý výkon nezapomeňte psa chválit. Při výcviku nikdy psa neházejte do hluboké vody. Jsou psi, kteří by se takto naprosto zbytečně mohli začít vody bát. Hodně psů si lásku k vodě musí prostě objevit sami. Dejte jim čas. Velmi nám může pomoct, když už pes rád aportuje. Cílem cvičení je, aby pes na náš povel šel do vody v jakémkoli místě a bez zaváhání. Prohledával minimálně dvě minuty vodní hladinu dostatečně dopředu i do stran, nechal se ovládat píšťalkou, nevracel se k břehu, z vody před našim svolením nevylézal, aby stále postupoval na hladině směrem dopředu.

Nahánění v rákosí
Obdoba nahánění v houštinách na lesních disciplínách. I zde by pes neměl zvěř vystavovat, ale z rákosí vyhánět na hladinu. Není chybou, když pes v rákosí zvěř uloví. Cvičte zpočátku v řídkém porostu a v místě, kde má pes možnost nasát dostatek pachů, ideálně i opravdu vyhnat zvěř tak, aby měl důvod mnohdy nepříjemně ostré, kopřivami prorostlé rákosí prohledávat. V případě potřeby je vhodné ze začátku vstupovat do porostu se psem. Pes má rákosí prohledávat 5 minut dostatečně do hloubky i do stran. Nesmí z rákosí vybíhat.

Dohledávání střelené kachny v rákosí
Cílem cvičení je dohledání kachny v rákosí a následné aportování. Při tomto cvičení vhoďte do rákosí kachnu tak, aby to pes neviděl, nejprve do bližší vzdálenosti, kterou postupně protahujte. Cílem cvičení je, aby pes kachnu našel a správně svému vůdci odevzdal.

Přinášení kachny z hluboké vody s výstřelem
Při této disciplíně musí pes na jeden povel - "Aport!" - skočit do hluboké vody, přinést kachnu a vsedě ji odevzdat. Se psem přijdeme před rybník, kde ho odložíme (v sedě nebo v leže), sundáme mu obojek (ano, pes u této disciplíny musí být úplně na volno, nesmíme ho držet). Poté nám pomocník hodí do vody kachnu a když je kachna nad rybníkem, vystřelí. V tomto momentu již může pes i bez povelu do vody pro kachnu vyběhnout. Ovšem samozřejmě daleko lépe vypadá, když v klidu vyčká na náš povel. Pes má co nejkratší cestou doplavat ke kachně, tuto uchopit a nejkratší cestou přinést vůdci a v sedě předat na povel "pusť". Ani zde nezapomeňte za dobře vykonaný cvik psa chválit.

Klidy na stanovišti
Úplně stejné jako v lese, akorát prováděné na břehu rybníka.