Po dlouhé době zdravím všechny naše kamarády i příznivce ,

v sobotu jsme po téměř roce vyrazily na výstavu do Humpolce, kde se konala klubová výstava výmarských ohařů. Akce to byla velmi pěkná, strašně ráda jsem po tak dlouhé době viděla naše kamarády. V ohýnku jsme měli čtyři polínka a jak dopadli?

V pátek 10. září jsme vyrazili celá naše parta (Rosťa, Cess, Eliz a já) směr Veverská Bitýška, Autocamp Obora, kde se konal prví sraz našich áčkátek . Na místo jsme dorazili téměř jako poslední (jaké to překvapení), kolem 19,30, takže miminka jsem si pořádně prohlídla až v sobotu ráno . Jsou to úžasná štěňátka, pěkní raubíři, obzvlášť holčičky jsou prostě neunavitelné - táhly to s námi až do ranních hodin, ale zároveň jsou všichni moc poslušní...no skrátka jsem hrdá matka .

Ahoj všem našim kamarádům, známým i náhodným návštěvníkům našich stránek,

dnešní aktualitu začnu krásnou zprávou, a sice že dvě naše A miminka dokončila na výstavě v Litoměřicích, která se konala 21. a 22. května, svůj český junioršampionát .

Po dlouhém váhání jestli jóóó nebo nééé jsme se nakonec rozhodly, že teda jóóó a v sobotu 27.3. jsme vyrazily do Nitry, kde se konala Národní výstava. Eliz jsem přihlásila do třídy šampiónů, ze které jsme si odnesly V1, CAC a tím splnily poslední podmínku pro přiznání titulu slovenský grand šampion.

Po měsíci jsme tady opět s aktualitkou a opět s výstavní. V sobotu 5.12. jsme spolu s Renatkou vyrazily směr Rakousko, Wels, kde se konala mezinárodní výstava psů. Ve třídě pracovní jsme získaly titul CAC a tak se z Eliz stala šampionka Rakouska a multišampionka a pan rozhodčí nám zadal i titul CACIB, no a tak k tomu všemu máme doma navíc čerstvou Interšampionkou .

V sobotu jsme se vydaly do nedaleké Mladé Boleslavi, kde se konala národní výstava. Nastoupily jsme s paničkou do třídy šampionů. Výmarské ohaře posuzoval pan RNDr. Petr Dvořák. Posuzoval nás poprvé, takže panička byla na jeho posudek velmi zvědavá, ale taky byla dost nervózní z toho, jak to dopadne, protože ho zná z posuzování maďarských ohařů a ví, že je to velmi přísný rozhodčí, který nešetří VD a rozhodně tituly nezadává zadarmo. Vše nakonec ale dopadlo výborně, pan rozhodčí Dvořák nám zadal známku V1 a titul CAC, následně i titul Národní vítěz a z příhlášených 26 VOK nakonec i titul BOB

Dnešní aktualitka se týká cvičení a nových cvičících foteček... Momentálně vynecháváme výstavy a pilně se připravujeme na všemožné zkoušky a občas se podaří udělat i nějakou fotečku (mrkněte nahoru). A taky se povedlo udělat pár úúúžasných sranda foteček (viz nahoře).

No a co se Cessulinky týče, tak zatím vše vypadá dobře, chodí krásně, tak doufáme, že si to jen nenamlouváme a že za tři týdny uslyšíme tu nejkrásnější zprávu ze všech, a to, že je náš miláček zase v pořádku

Všechny moc zdraví a pusy posílají
vaše Arteniké girls

V sobotu 8.8. jsme vyrazily na krajskou výstavu do Kladna. Původně jsme toto vůbec neměly v plánu, ale nakonec jsme nahlásily kvůli panečkovy maminky, která vždy výstavu chtěla vidět, ale všechno bylo daleko, dlouho, takže jsme našly tuto výstavu a nahlásily...a dobře udělaly . Nepříjemné překvapení byla malá sokolovna s neuvěřitelně klouzavou podlahou...lidi i psi padali jak hrušky, i panička měla namále .

Tuto neděli jsme se vypraily na další naši výstavní akci, tentokrát na mezinárodní výstavu do Bratislavy. Den to byl opravdu neskutečný !! Vše začalo na 66km, kde má výcvikem postižená panička spatřila v odstavném pruhu sraženou lišku...no a co myslíte, že následovalo? Pár sekundové přesvědčování řidičku Verunku, že opravdu chce, ať auto zastaví, že si pro lišku jde...takže pak asi půl kilometru mastila zpět po D1, kde zjistila, že se jedna opravdu o luxusní kousek, šup zpátky, do tašek a konečně se mohlo pokračovat dál .

Tak jsme tady s dlouho očekávávanou zdravotně-pracovní aktualitkou . Začneme zprávou nejkrásnější ze všech nejkrásnějších, a to je, že po včerejším rentgenu Cessulinčiných kolenou nezbývalo panu MUDr. Ošmerovi než říct, že je Cessynka zase zdravá holčička!!! Po velmi náročném víkendu (viz níže), kdy jsem byla takový uzlíček nervů, jsem se tam radostí rozbrečela jako malá holka! Konečně, po 4 nekonečně dlouhých měsících, můžeme zase začít normálně žít! Musíme pomalinku, den po dni přidávat zátěž, ale její nožky jsou v takovém stavu, že máme dovoleny nejen hony, ale dokonce agiliti